Zatímco Pláničku, Masopusta nebo Panenku zná každý, Ševčíkovou a Mandíkovou nikdo. Přitom jako jediné dokázaly pro náš fotbal získat titul mistrů světa.
Jsme mistři světa ve fotbale!
Zní to jako totální sci-fi, ale je to přesně tak. Díky Marii Ševčíkové a Janě Mandíkové jsme vyhráli mistrovství světa ve fotbale. Že jste o tom nikdy neslyšeli? Není divu, ta story je totiž pořádně zamotaná. Pokud jste si mysleli, že první mistrovství světa žen se konalo v roce 1991 v Číně, není to tak. Vůbec první světový šampionát se totiž konal už v roce 1970 v Itálii. Jen ho neorganizovala FIFA, a tak se až donedávna tvářila, jako by nic takového nikdy neproběhlo. Opak je ale pravdou, a tak se od 6. do 15. července 1970 utkalo v Itálii sedm ženských reprezentací o titul mistryň světa, kterému se podle sponzora šampionátu také říkalo Martini & Rossi Cup. Organizátoři pozvali celkem osm týmů: Anglii, Dánsko, Itálii, Mexiko, Rakousko, Spolkovou republiku Německo, Švýcarsko a… Československo. Naše země tehdy patřila ke světové špičce v ženském fotbalu, takže to ale zas až takové překvapení nebylo. (Na společné fotce Ševčíková stojí druhá zleva, Mandíková klečí třetí zleva.)
![](https://susn.cz/obsah/uploads/2023/09/Snimek-obrazovky-2023-09-23-v-17.13.19.png)
Co ale překvapení bylo, když Československý fotbalový svaz na poslední chvíli stáhl účast svého týmu na šampionátu! Respektive naše hráčky nedostaly od tehdy už normalizačních úřadů povolení k udělení výjezdních víz. Jak je potom možné, že Marie Ševčíková a Jana Mandíková získaly tehdy v Itálii titul? Jednoduše. Hrály totiž za Dánsko, kam obě emigrovaly po srpnu 1968. Jejich útěk na Západ a strach z útěku dalších fotbalistek byl podle všeho také hlavním důvodem, proč komunisté odmítli pustit náš nároďák na mistrovství. Zajímavostí je, že Ševčíková s Mandikovou mohly hrát za Dánsko i přesto, že v té době neměly dánské občanství nebo že předtím hrály za Československo. Šampionát nepořádala FIFA, a tak obě mohly nastoupit se statutem politických uprchlíků. Jak Ševčíková, tak i Mandíková odehrály všechny zápasy a byla to právě Marie Ševčíková, která dala ve finále proti Itálii nádherný gól na 2:0, když Italky krátce předtím neproměnily penaltu.
Fotbalistky Dánska tak vyhrály vůbec první mistrovství světa ve fotbale žen. A stalo se tak v dresech AC Milán, které si Dánky musely koupit po té, co jim z hotelové recepce v Boloni zmizela taška s jejich vlastními dresy. Dánský výběr na prvním MS žen v Itálii tvořily v podstatě hráčky profesionálního klubu BK Femina z Kodaně. To byl podle všeho také důvod, proč za výběr mohly hrát Ševčíková s Mandíkovou. Když o rok později Dánky svůj triumf na MS v Mexiku zopakovaly, hrály tam už oficiálně jako dánská reprezentace. A na československé emigrantky se tak už nedostalo. Což je škoda, protože bychom je možná uviděli v dokumentu Copa 71, který by měl být od října k vidění na Netflixu. Takhle ale stopa po největším úspěchu v dějinách československého fotbalu všech dob končí. Jediné, co jsem ještě vypátral bylo, že Marie Ševčíková zůstala po MS 1970 v Itálii, kde hrála za klub Real Turín.
![](https://susn.cz/obsah/uploads/2023/09/Snimek-obrazovky-2023-09-11-v-11.25.11.png)