Mírových 34 % v Harrachově

Po tolika letech se tomu dá už jen stěží uvěřit, ale Závod míru se v dobách své největší slávy svým věhlasem s přehledem vyrovnal Tour de France. Ale zatímco Stará dáma do našich končin nikdy nezavítá, největší amatérský cyklistický závod na světě jsme mohli u nás na vlastní oči vidět každý rok. Jednotlivé etapy totiž vždy propojovali Berlín, Prahu a Varšavu. Jeden z nejpamátnějších okamžiků závodu se odehrál během horské časovky v roce 1987, která končila místy až 34% stoupáním podél mamutího můstku v Harrachově. „Když jsem ten kopec spatřil, napadlo mě jediné – tohle je totální šílenství,“ vzpomínal Robert Bakalář, legendární televizní komentátor, který svým slovem doprovázel Závod Míru v letech 1980–1990. A měl pravdu. Z první poloviny pelotonu dokázalo totiž strmou stěnu vyšlapat jen osm cyklistů!

Časovka byla naplánována tak, aby co možná nejmíň vyhovovala týmu NDR, tehdejším největším favoritům, jehož cyklisti excelovali na klasických, rovinatých profilech tratí. Ale kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Když východní Němci uviděli den před závodem závěrečné stoupání, nejdřív se pokusili protestovat, ale když neuspěli, nechali si přes noc přivést z Německa speciální pastorky o osmadvaceti zubech. Takto upravená kola na ně čekala pod mamutem, kde je vyměnili za klasická časovkářská. I když tehdy suverénní Uwe Ampler, který v tom roce vyhrál i celkové pořadí, by asi zvítězil i bez technologické výhody. Nejlepší z našich, Jozef Regec, dojel dvacátý. Takové štěstí nemělo hned 68 cyklistů, kteří do cíle kolo dotlačili po svých, jen v ponožkách, protože tretry na strmém betonovém povrchu klouzaly.