Prarodiče německé olympioničky Michaely Endler hospodařili na Vosecké boudě v Krkonoších, rodiče potom provozovali horský hotel na nedaleké Szrenici.
Z Vosecké až na olympiádu
Michaela Endler (* 1945, Bad Godesberg), několikanásobná mistryně Spolkové republiky Německo v běhu na lyžích, reprezentovala svou zemi na zimních olympijských hrách v Grenoblu (1968), Sapporu (1972) a Innsbrucku (1976). Největšího individuálního úspěchu dosáhla na mistrovství světa na Štrbském Plesu (1970), kde skončila 5. v běhu na 5 km. Dobře pro ní tehdy dopadla také štafeta, ve které se společně se svými kolegyněmi umístila na 6. místě. Ve stejně disciplíně skončila o dva roky později, na olympiádě v Sapporu, dokonce 4. Po konci kariéry u běžeckého lyžování zůstala, i když v trochu jiné podobě. Začala se věnovat skijöringu, sportu, při kterém je lyžař připoután tažným lanem ke psům. Ve své nové zálibě pokračovala i ve svém novém domově, Seeley Lake (Montana, USA), kam se přestěhovala v roce 1990 se svým manželem Wernerem Probstem.
Lásku k lyžování měla Michaela Endler v genech. Už její babička Ludmilla byla skvělou lyžařkou, nemluvě o jejím otci Kurtu Endlerovi, který se v roce 1925 dokonce stal mistrem Německa a Rakouska v severské kombinaci. Už ale v barvách Německa, kam se společně s rodiči odstěhoval po tom, co je Československo v roce 1921 na základě pozemkové reformy doslova vyhnalo z Vosecké boudy. Nepomohla ani interpelace skupiny senátorů, kteří poukazovali na podivné chování Pozemkového úřadu v celé věci a také připomněli, že rod Endlerů hospodaří na místě už od roku 1784. Vosecká tak připadla Klubu českých turistů, od kterého si ji pronajal ruský legionář Jan Heřčík. V té době ale už Endlerovi iniciovali stavbu luxusního horského hotelu jen o kousek dál za hranicí, na Szrenici (Jínonoš, Reifträger).
Pozemek Endlerovým pronajal slezský hrabě Friedrich Schaffgotsch a peníze na stavbu hotelu získali díky sbírce, která se spontánně rozběhla ihned po tom, co byli Endlerovi vyhnáni z Vosecké. Mezi významnými přispěvateli nechyběli ani liberečtí a jablonečtí podnikatelé jako např. bratři Bruno a Wilhelm Mahlové nebo Ernst Aubin. Původně se počítalo s podobnou stavbou jako byli Vosecká, ale peněz se sešlo tolik, že se Endlerovi rozhodli postavit luxusní horský hotel. Ale i o ten přišli, když museli po druhé světové válce odejít do Spolkové republiky Německo. Ještě předtím ale navštívili hotel na Szrenici čeští partyzáni, kteří kromě rabování krutě zbili i babičku Michaely, Ludmillu. Endlerovi se usadili kousek od švýcarských hranic v Emmendingenu, kde o několik let později iniciovali stavbu dalšího hotelu.
